Pavol Fabian

Tak, naša pani prezidentka vystúpila na klimatickom summite v Glasgowe. Ako inak, s milým úsmevom a v šatách od Hanečku. Korporátne médiá a slepé ovce sa opäť budú rozplývať ako dôstojne nás táto pani reprezentuje a ako konečne máme hlavu štátu, za ktorú sa nemusíme hanbiť. Pritom táto osoba nie je nič iné, než prázdna nádoba, plná fráz a klišé, bez akéhokoľvek prínosu, úvahy, myšlienky, vykonávateľka vôle cudzích mocností. Funkcia prezidenta totiž nie je o tom, ako sa obliekať, usmievať a nepokaziť si médiami vytvorený imidž.

Ak niekto ešte stále velebí Čaputovú a nevidí jej myšlienkovú bezobsažnosť azda mu oči otvorí, ak si prečíta a porovná jej prejav na klimatickom summite v Glasgowe s prejavom predsedu vlády ČR Andreja Babiša. Nie je to zas tak veľa textu, aby to nezvládli aj tí s nechuťou k dlhému čítaniu…

Zuzana Čaputová:

Vážený pán predseda,

excelencie, dámy a páni,

odvtedy, ako sme sa v Paríži dohodli, že dosiahneme klimatickú neutralitu do polovice tohto storočia, sa už uskutočnilo niekoľko konferencií zmluvných strán. Ale veda nám hovorí jasne: k tomuto cieľu sme sa ešte ani zďaleka nepriblížili.

Konferencia v Glasgowe je pre planétu rozhodujúca. Potrebujeme zintenzívniť naše úsilie znížiť emisie a zmierniť následky klimatickej krízy. Ak v tomto zlyháme, na ďalších konferenciách budeme diskutovať už len o nezvratnej devastácii našej planéty a jej biotopoch. Takémuto scenáru sa stále dá ešte stále vyhnúť, zatiaľ to však vyzerá, že zlyhávame v tom, aby sme mu zabránili.

Mladá generácia tomu rozumie. V mojej krajine, na Slovensku, sa 42% mladých ľudí veľmi obáva klimatickej krízy. 73% si myslí, že ľudstvo v starostlivosti o našu planétu zlyhalo. Dve tretiny považujú opatrenia politikov na riešenie klimatickej krízy za sklamanie. Nedávna štúdia z krajín po celom svete ukázala, že 40% mladých ľudí zvažuje, či mať kvôli klimatickej kríze deti.

Je jasné, že mladá generácia vie, že nám dochádza čas. A nám politikom už dochádzajú výhovorky. Som rada, že ako Európska únia robíme to, čo je potrebné: do roku 2030 znížime emisie o najmenej 55%, do roku 2050 sa staneme prvým klimaticky neutrálnym kontinentom a budeme pomáhať rozvojovým krajinám robiť to isté.

Emisie Slovenska v porovnaní s rokom 1990 klesli o 46%, emisie metánu sú nižšie o viac ako o polovicu. Už teraz vyrábame 80% našej elektriny nízkouhlíkovo a od roku 2023 nebudeme používať uhlie na výrobu elektrickej energie.  43% prostriedkov z nášho plánu obnovy  využijeme na podporu  udržateľnej zelenej tranzície v doprave, priemysle alebo budovách. A bokom nezostanú ani tí najzraniteľnejší.

Zároveň vieme, že tieto kroky samé o sebe nebudú stačiť. Boj proti klimatickej kríze si vyžaduje naozaj globálne úsilie: nielen zo strany EÚ a zvyšku rozvinutého sveta, aj keď práve my máme osobitnú zodpovednosť. Všetci musíme prispieť svojím spravodlivým dielom – vrátane tých štátov, ktorých najvyšší predstavitelia  neprišli do Glasgowa. To platí aj pre oblasť financovania opatrení v oblasti zmeny klímy. V rokoch 2019 až 2023 Slovensko zdvojnásobilo svoj dobrovoľný príspevok do Zeleného klimatického fondu.

Excelencie,

uhlíková stopa lietadiel, ktorými sme do Glasgowa prileteli, nesmie byť jediným výsledkom tohtoročnej konferencie. Parížske záväzky musíme premeniť na reálny a kredibilný pokles emisií CO2.  Každý z nás má svoju vlastnú cestu rozvoja a odlišné východiskové pozície, ale spája nás jeden spoločný cieľ: zachrániť našu planétu. Konajme podľa tohto cieľa.

Ďakujem.

Andrej Babiš:

Pane prezidente, excelence, dámy a pánové,

Ochrana životního prostředí je v posledních letech nahrazována bojem proti klimatické změně. Evropská unie usiluje o to, aby do roku 2050 dosáhla nulové úrovně emisí, jak je stanoveno v její Zelené dohodě. Oněch třináct legislativních návrhů nazvaných „Fit for 55“ jde mnohem dále než to, co Evropská unie přijala a na čem se dohodla.

Přitom je to jedině EU se svým zhruba devítiprocentním podílem na celosvětové produkci CO_2,, kdo chce podniknout drastický krok k omezení své uhlíkové stopy. EU však nemůže dosáhnout ničeho bez účasti největších znečišťovatelů, například Číny nebo USA, kteří odpovídají za 27 a 15 procent celosvětových emisí CO₂.

Navzdory těmto skutečnostem Evropská komise nadále předkládá nebezpečné návrhy, například návrh na zákaz spalovacích motorů v roce 2035 nebo na zavedení emisních povolenek pro dopravu a individuální bydlení. Kvůli nevhodné legislativě a spekulacím se cena emisních povolenek vymkla kontrole, což má za následek prudce rostoucí ceny elektřiny. V důsledku toho a v souvislosti s rychle rostoucími cenami zemního plynu, vyvolanými většinou mocenskými hrami mezi jednotlivými státy, může být mnoho Evropanů ohroženo energetickou chudobou.

Namísto sjednání dlouhodobých kontraktů s Ruskem se evropští politici horlivě snaží zablokovat tranzitní kapacitu plynovodů Nord Stream 2 a Opal s poukazem na obavy z budoucí závislosti EU na Rusku. Dámy a pánové, možná to bude pro vás novinkou, ale my už jsme závislí na ruském zemním plynu a budeme na něm nadále závislí nejméně po dobu příštích dvaceti až třiceti let. Žádný jiný způsob, upřímně řečeno, neexistuje, jelikož EU potřebuje ročně 400 miliard krychlových metrů zemního plynu, ale vyrábí pouze 50 miliard.

Návrhy „Fit for 55“ neberou na zřetel podmínky a dispozice jednotlivých členských států ani poměr průmyslu k HDP. Evropská komise nepředkládá žádné hodnocení dopadu těchto návrhů ani žádná oponující stanoviska. Nevíme, zda tyto cíle nejsou příliš ambiciózní. Nemáme představu, kolik bude stát taková transformace, ani zda si ji můžeme dovolit. To není dohoda, nýbrž ideologie. Bez odpovědí na tyto otázky se Zelená dohoda stane evropskou zelenou sebevraždou.

Pro jednotlivé členské státy je zcela zásadní zvolit si vlastní energetický mix k dosažení uhlíkové neutrality. Česká republika se nemůže spoléhat výhradně na obnovitelnou energii – naše krajina a klimatické podmínky to prostě neumožňují. Jedinými prostředky, pomocí nichž může Česká republika dosáhnout nulové emise CO₂, jsou jaderná energie a zemní plyn. Zejména jaderná energie představuje čistý, bezpečný, spolehlivý a nenákladný zdroj elektřiny a členské státy EU a Evropská komise by to měly uznat.

Zelená dohoda může přinést obrovské sociální, hospodářské, politické a geopolitické náklady. Náklady, které by mohly vyvolat ohromné napětí ve společnosti a mezi spojenci, otevřít dveře radikálům a ohrozit naši demokracii. Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti EU, za zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, za rozpad průmyslu a nakonec i za zničení životního prostředí, které hodlá chránit.

Zelená dohoda prostě chce příliš mnoho, příliš brzy a za jakoukoli cenu. S ohledem na současnou situaci na trhu, na rostoucí ceny energií a komodit, na narušení dodavatelských řetězců a nedostatek zboží se domnívám, že je nezbytné stanovit realistickou strategii pro uplatňování Zelené dohody – musíme spočítat její náklady, posoudit její dopad, stanovit individuální cíle a poskytnout členským státům EU maximální flexibilitu.

Tato konference se skutečně koná v pravý čas. Nedávný vývoj pro nás představuje naléhavý signál k tomu, že musíme začít přistupovat k zelené politice bez ideologie, kriticky a racionálně a musíme prosazovat změny postupně a hospodářsky, politicky a sociálně udržitelným způsobem.

Děkuji vám za pozornost.